Když konstruktéři překračují etické hranice
03.09. 2017by Admin E-konstruktérCo uděláte, když management zakrývá problémy s konstrukcí, které jsou očividným porušením a které mohou mít katastrofické následky?
Jednoho dne, na začátku své kariéry, jsem čelil dilematu. Byl jsem požádán, abych úmyslně kompromitoval konstrukci, kterou jsem na zakázku navrhoval pro zákazníka.
Jednalo se o nesmírně rozsáhlý systém, který se skládal z řady vzájemně propojených zařízení. Byl předmětem státních a federálních předpisů, jakož i rozmarů pojišťovacích společností. Poté, co byl systém nainstalován a spínač uveden do polohy „ZAPNUTO", se lidé začali na něj spoléhat, že je ochrání před zraněním a smrtí.
V tento den jsem byl konfrontován s intrikami manažerů, kteří mě požádali, abych z návrhu vyňal několik zákonem nařízených zařízení. Důvod, proč jsem byl o to požádán, mi nebyl sdělen. Dostal jsem nejasnou odpověď, že příslušné zařízení není potřeba.
Z několika zaslechnutých rozhovorů jsem však zjistil, že si tito pánové mysleli, že by dotyčné zařízení vyčerpalo příliš hodně z rozpočtu. Nikdy jsem nebyl informován o přesných číslech, ale rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou (přirážka k ceně) dosahoval u některých zařízení zaměstnavatele 200 % až 300 %.
Tito manažeři byli ochotni riskovat životy lidí, které neznali, ale za které byli placeni, aby je ochránili, jen za trochu větší zisk.
O několik let později jsem byl okrajovým svědkem obdobné situace.
Skrývání hrozné pravdy
Dceřiná společnost společnosti, ve které jsem byl zaměstnán, vyráběla snímač, který splňoval zvláštní potřebu ve svém oboru.
Jednoduše řečeno, konstrukce tohoto snímače byla špatná. Toleranční řetězce byly zcela ignorovány a konstruktér, který snímač navrhl, neměl k tomu požadovanou kvalifikaci. Během výroby snímače byla četnost poruch snímače překvapivě vysoká.
Vedoucí pracovníci společnosti věděli o nedostatečné kvalifikaci konstruktéra a o vysoké míře poruchovosti ve výrobě. Při pokusu o skrytí problému záměrně nezaznamenali výrobní vady.
Velká část snímačů, která se dostala do provozu, se jen zázrakem vyhnula katastrofálnímu selhání. Když snímače selhaly, byl to jen malý problém, který nestálo za to ani oznámit. Jednalo se ale ve skutečnosti o závažný problém, protože se na ně spoléhalo, aby se zabránilo extrémně nebezpečné situaci.
A jaký je výsledek všeho tohoto pochybného chování? Snímače selhaly a nějaké velice drahé zařízení bylo velkolepým způsobem zničeno. Během selhání zařízení došlo k vážnému ohrožení života několika lidí. Pokud vím, nikomu se nic nestalo, ale bylo to jen se štěstím.
V tomto okamžiku jsem dostal spolu s několika spolupracovníky za úkol, abych prošetřil, proč věci došly až tak daleko. Téměř okamžitě jsme zjistili snahu zatajit daný problém a nedbale provedené konstrukční práce.
Po předložení našich zjištění byli manažeři, kteří zakrývali chyby, propuštěni. Konstruktér, který snímač navrhl, byl propuštěn zároveň s několika dalšími zaměstnanci, kteří byli označeni jen za spoluviníky. Společnost musela stáhnout z trhu již distribuované snímače za miliony dolarů. Byla také odpovědna za škody způsobené poruchou zařízení. Nikdy jsem nezjistil, zda se tato událost, která zasáhla manažery i zaměstnance, dostala k soudu. Nikdy jsem také nezjistil, zda byla podána žaloba proti samotné společnosti.
Odpovědnost
Tyto příběhy jsou určeny pro pobavení, ale pokud to z nich ještě není patrné, jsou také poučné a varovné. Během své kariéry možná nebudete nikdy konfrontováni nebo nebudete svědky takových očividných porušení etiky. Ne všechny případy týkající se porušování etických zásad jsou tak zřetelné.
Ve větší či menší míře my jako konstruktéři navrhujeme svět kolem nás všech. Přinášíme do naší civilizace prvotřídní technologii. Máme etickou povinnost se snažit zajistit, aby výsledky našeho úsilí byly bezpečné.
Poruchy jsou nevyhnutelné a jedná se o politováníhodný fakt. Když ale dovolíme, aby k nim docházelo kvůli chamtivosti a ambicím, pak jsme jako konstruktéři selhali. Nikdo nemůže dostat z tohoto bodu výjimku. Nezáleží na tom, zda navrhujete spojovací prvky, kabelové svazky nebo plastové střely pro hračkářské roboty. Všechno, na čem pracujeme, může mít velmi dalekosáhlé následky.
Jsem si jistý, že chcete vědět, jak dopadl ten první příběh. Zkrátka jsem ignoroval „návrhy" těch manažerů a držel se svého návrhu takový, jaký byl. A tak by to mělo být. Samozřejmě jsem se velmi bál, že ztratím svou práci. Také jsem byl rozzlobený, frustrovaný a znechucený.
Až do tohoto okamžiku jsem nikdy ve svém životě nebyl svědkem něčeho takového. Viděl jsem nenávist a byl jsem svědkem lenosti a nedbalosti. Sám jsem se samozřejmě dopustil alespoň posledních dvou prohřešků. Ale toto ... tato bizarní směs důvěry a nevýslovné ignorance. Nebylo to zlé v tradičním slova smyslu. Bylo to něco strašného i přes lhostejnost.
Rozhodl jsem se, že kdybych byl konfrontován, raději bych dal výpověď, než bych se tomu podrobil. Nicméně takové situaci jsem nebyl nikdy vystaven. Velmi krátce po incidentu všichni tito manažeři současně opustili společnost, aby začali pracovat pro konkurenci. Já pořád pracuji na stejném místě a dopad jejich odchodu je již úplně jiný příběh.
zdroj: machinedesign.com