TOPlist
facebook google+ linkedin youtube
header-print
Sekce

Novinky

5 chyb, kterých je třeba se vyvarovat při vývoji produktu

23.02. 2017by Admin E-konstruktér

Každému se to někdy stalo. Chyby patří k životu a zcela jistě k procesu učení. Tady jsou některé z hlavních chyb pozorovaných u stovek týmů produktového vývoje. Když je budete znát, budete se jim moci vyhnout. S kolika z nich už jste se setkali?

1. Ztráta kontroly nad náklady na vývoj produktu

Tým je vyzbrojen dobrým výchozím scénářem. Projekt se rozbíhá s dobře definovaným rozsahem a sadou požadavků. Byly řádně stanoveny cíle. Tým zná zadání a své úkoly. Po šesti měsících trvání projektu zkontroluje projektový inženýr naceněný soupis materiálu a přijde… ŠOK. Projektovaná cena materiálu zdaleka přesahuje cílové náklady. Co se stalo? 

V tomto scénáři se tým během realizace přestal soustředit na to, jaké důsledky pro projektované náklady bude mít bezpočet technických rozhodnutí. Nepříjemnosti se mohou dít, ale je potřeba, aby se na ně přišlo včas. Jeden tip, jak zjistit nepříjemnosti včas (dokud je čas na změnu kurzu), je začít s rozpočty nákladů na subsystémy a klíčové komponenty. Je třeba je sestavit včas a často je kontrolovat – jednou za dva týdny rozhodně není příliš často.

Například u projektů zabývajících se návrhem složitých produktů zahrnujících elektronické systémy je potřeba vrané fázi stanovit cílové rozpočty na elektroniku (do úrovně jednotlivých desek) a na mechanické součásti, případně očekávané nákladové činitele. V průběhu projektu se budou údaje pravděpodobně měnit, ale jejich průběžné sledování umožní vyhodnocovat přidané a odebrané položky a včas napravit případná překročení rozpočtu. V nejhorším případě je možné včas hledat kompromis mezi náklady, funkcemi a požadavky, kdyby se ukázalo, že se celý projekt hroutí. Čím dřív se problémy řeší, tím menší je jejich dopad na náklady a harmonogram projektu, případně zklamání ztoho, že se určitých funkcí podařilo dosáhnout za náklady, kvůli kterým bude výrobek pro trh nepřijatelný.

2. Ztráta soustředění na požadavky na produkt


V zápalu práce na projektu je snadné ztratit ze zřetele některé z celkových požadavků, které je do vyvíjeného produktu potřeba zapracovat. Tato přehlédnutí se často zjistí až v pozdní fázi vývojového procesu. Návrh produktu už může být tak daleko, že chybějící funkce už prakticky nelze zapracovat. V nejlepším případě může být náprava opomenutých požadavků značně náročná na čas nebo rozpočtové prostředky projektu. Opomenuté požadavky mohou také zkřížit snahy o kontrolu odhadovaných nákladů projektu.

 

3. Nesledování harmonogramu

Znovu, v zápalu práce na projektu není neobvyklé, že tým ztratí ze zřetele harmonogram projektu. Zatímco při pohledu zpět je všechno jasné, sledování a dodržování harmonogramu až do ukončení projektu vyžaduje úsilí. Některé firmy mají propracované nástroje pro sledování odhadovaného času do dokončení projektu. Řízení rozsáhlých projektů může zahrnovat pravidelnou činnost zaměřenou na to, aby tyto odhady zůstávaly pod kontrolou. U menších firem, startupů a menších projektů takové kontroly často chybí nebo se neprovádějí dost často. Existuje staré rčení, že žádný projekt není tak malý, aby nemohl být špatně řízený. Když i u malých projektů dochází ke značnému zpoždění proti harmonogramu, často vtom hraje roli ztráta kontroly nad harmonogramem. A mimochodem, čas jsou peníze. Téměř ve všech případech platí, že u daného rozsahu prací je ta, která zabere víc dní, dražší než ta, která je hotová rychleji.

 

4. Nekontrolované narůstání rozsahu


Často jde o „plíživou smrt". Jedna malá, postupná změna kvůli úpravě funkcionality produktu může mít obrovský dopad. Tato malá změna sama o sobě nemusí znamenat nedodržení projektového harmonogramu, rozpočtu nebo nákladů na produkt. Kumulativní efekt většího množství postupných změn však může znamenat pohromu pro kontrolu nad projektem. Změny požadavků je potřeba pečlivě přezkoumávat i s jejich dopady na náklady a harmonogram projektu nebo náklady na produkt. Firmy to často dělají u velkých změn, ale pravidelný přezkum výchozích požadavků a veškerých změn je klíčový pro udržení kontroly nad rozsahem projektu.

5. Nedostatečné zdroje projektu

Dobře navržený projekt začíná přiměřeným stanovením požadavků a funkcí spolu s předpokládaným rozpočtem a harmonogramem. Po přijetí rozhodnutí o spuštění projektu je možné hned začít. Často se však stává, že se projekt rozjíždí pomalu, s postupným doplňováním odborníků i finančních prostředků. Vezměme si jako příklad projekt, kde výchozí plán počítá s počátečním týmem pěti inženýrů, postupně doplňovaným na konečný počet patnácti. Co se stane, když se projekt rozeběhne, ale jen dva z inženýrů skutečně pracují podle plánu? Co se stane, když se do tohoto nového projektu zapojí pět inženýrů, ale každý z nich ještě dokončuje starší projekty? Výsledkem je pomalý start projektu. Problémy způsobené pomalým startem často nedokáže vyřešit ani přehnaná kompenzace dodatečnými zdroji v konečné fázi.

Chyby se budou dělat dál, bez ohledu na výše uvedený seznam. Ti, kdo mají dlouholetou zkušenost s vývojem produktů, si bolestně uvědomují platnost Peterova principu (téma na samostatný článek někdy příště) a skutečnost, že Peter byl ještě optimista. I když se chyby budou dělat dál, uvedené omyly se opakují zas a znovu. Pokud se jich vyvarujete, dokážete lépe předcházet neúspěchu projektů, zpoždění při uvádění produktu na trh a promarněným tržním příležitostem – a lépe řídit své projekty produktového vývoje, aby byly úspěšné.

 

zdroj: designnews.com
hodnocení

Diskuze

Newsletter

Chcete dostávat novinky emailem?