Novinky

Odeslat stránku emailem

Zašlete tuto stránku svým přátelům, ať se na ní také podívají.

Hydraulika: Nechte to na odbornících

Hydraulika má nespočet využití a občas je zajímavé sledovat rozdíly v jejím provedení na různých zařízeních. Kvalitou a náročností provedení se výrazně liší kus od kusu – od malých jednotek sestávajících z prostého agregátu propojeného s nádrží, motorem a čerpadlem až po gigantické ...

energetické a řídící soustavy s výkonem stovek koní, ve kterých protékají tisíce litrů tekutiny.

Nehledě na náročnost zařízení se zdá, že kvalita návrhu a samotné provedení konstrukce kolísá více, než bychom si byli ochotni připustit. Upřímně řečeno, existují osoby a firmy, které by hydraulické systémy zkrátka neměly projektovat ani kompletovat. Chyby, kterých se dopouštějí ve fázi projekce a sestavování hydraulického systému, lze rozdělit do tří hlavních kategorií:

1. Chyby související s použitím nesprávného zařízení:

Tyto chyby jsou zpravidla spojeny s nevhodnou volbou produktu, tj. kdy nebyl zvolen pro dané použití nejvhodnější produkt nebo jeho část. Jako příklad může posloužit upřednostnění řízeného zpětného ventilu před redukčním ventilem se zpětným ventilem, byť v praxi nemá tato chyba většinou příliš vážné důsledky. Řízené zpětné ventily většinou fungují správně, občas ale může dojít k jejich rozechvění. Redukční ventily se zpetným ventilem jsou sice o něco dražší, jejich chod je ale zcela bez komplikací.

Použití nevhodného zařízení může mít v jiných případech vážnější následky, jako např. využití ventilu se střední polohou uzavřenou ve spojení s napevno instalovaným objemovým čerpadlem. Čerpadlo totiž dále běží i v případě uzavření ventilu a tekutina tak odtéká přes pojistný ventil, čímž dochází k nehoráznému plýtvání energie. Tento příklad může působit spíše úsměvně, ale v praxi existuje mnoho instalací, které fungují právě tímto způsobem, což je ovšem spíše k pláči.

1. Chyby související s montáží: 

K těmto chybám většinou dochází ve fázi montáže a instalace, kdy se technikům naskýtá příležitost zanechat nesmazatelnou stopu své bezradnosti při každém otočení montážního klíče nebo na každém spojovacím sváru. Méně obvyklou chybou pak je, když zpětné vedení kapaliny neústí v hydraulické nádrži pod hladinou oleje. Přestože by člověk mohl naivně předpokládat, že takové věci technici vědí už od mateřské školky, výjimkou nebývá zpětné vedení ústící svisle přímo do vrchní části nádrže, vinou čehož tak dochází k nežádoucímu provzdušnění, v jehož důsledku se v nádrži při průtoku kapaliny tvoří na hladině pěna.

Nejběžnější chyby při samotné konstrukci ovšem souvisejí s tím, že technici neberou v potaz potřebu nezbytné budoucí údržby. Když technik umístí agregát jen pár centimetrů od elektrického hnacího zařízení a neponechá dostatečně volný prostor pro přístup s inbusovým klíčem, aniž by si to uvědomoval, zamezuje tak přístupu k pojistnému ventilu a znemožňuje jeho budoucí regulaci. Jak můžeme takového člověka nazvat? Nejspíš sociopatem, který se nedbá o to, aby měl dostatek přátel.

2. Chyby související s konstrukčním návrhem: 

Každý konstruktér by měl mít solidní znalosti z matematiky a fyziky a měl by být schopen tyto znalosti uplatnit v praxi při projektování výkonných a účinných systémů. Tím spíše pak člověka šokuje, ne-li rozlítí, když narazí na laciné chyby v konstrukčním provedení. Na poli hydrauliky je zapotřebí využívat mnoha základních matematických pouček, většinou z oblasti geometrie. Pokud jste konstruktérem nebo inženýrem, který si doposud nedokázal zapamatovat vzoreček pro výpočet plochy kruhu, možná byste měli zauvažovat spíše o startu kariéry na poli společenských věd.

Je doslova děsivé spatřit poddimenzovanou aplikaci, která je nevyhovující jen proto, že si někdo nedal tu práci, aby provedl jednoduchý výpočet hydraulického odporu. Bohužel existují systémy s šest metrů dlouhým tlakovým potrubím vedoucím k ventilu ovládajícímu dva válce. Průtok čerpadla je 75 l/min a tlakové potrubí, stejně jako vratná větev, je tvořeno ¾ trubkou o tloušťce stěny 2,5 mm. Po odečtení tloušťky stěny nám zbývá jen něco málo přes půl palce vnitřního průměru trubky, kterou má za minutu protéct 75 litrů. Aby to bylo možné, průtok v takto poddimenzovaném systému vytvoří hydraulický odpor větší než 1 Mpa. Pokud započítáme zesílení průtoku způsobené zasouváním válců, průtok se může zvýšit až na 150 l/min, v důsledku čehož dojde k dalšímu zvýšení již tak vysokých hodnot zpětného tlaku – a to vše jen kvůli tomu, že se někdo neobtěžoval vzít do ruky kalkulačku.

Poučení, které z výše uvedeného plyne, je, že pokud nejste v oblasti hydromechaniky dostatečně vyškoleni a/nebo nedisponujete dostatečnými zkušenostmi, přenechejte tuto práci raději profesionálům z oboru a nepokoušejte se nahradit tuto odbornou práci kutilstvím. Nikomu tím neprospějete.

zdroj: www.hydraulicspneumatics.com