Hydraulika: Supratekutost
02.04. 2013by Jakub KratinaNěkteří se domnívají, že pokud jde o pokrok, je průmysl hydraulických strojů usedlý a konzervativní. Jistě, připouštím, že obor hydraulických zařízení má tendenci spíše k evoluci než k revoluci, ale v nedávné době došlo k pokroku, který brzy celý obor změní.
Když přijde řeč na hydrauliku, mnozí jsou přesvědčeni, že se jedná o obor konzervativní a z hlediska vývoje poněkud strnulý. Rozhodně lze souhlasit, že na poli hydromechaniky můžeme pozorovat spíše evoluci než revoluci, ale v poslední době došlo k pokroku, který může současný stav obrátit vzhůru nohama.
Pravidelní čtenáři si jistě povšimli, že jsem přívržencem kvantové fyziky, což je věda na úrovni elementárních částic. Jistě si pak dokážete představit mé nadšení, když jsem narazil na článek o nedávném objevu na poli dynamiky kapalin: supratekutosti.
Supratekutost sama o sobě není nic nového Již na počátku minulého století došlo ke zjištění, že se helium mění v supratekutinu, když dojde k jeho ochlazení na teplotu alespoň dva stupně nad absolutní nulou. Když se helium nachází v supratekutém stavu, má NULOVOU viskozitu. Nulová viskozita znamená, že kapalina neklade žádný odpor při tečení. U molekul helia nedochází k žádnému vnitřnímu tření, jelikož jsou uspořádány v takové struktuře, kdy se jedna druhé nedotýkají a nedochází k jejich vzájemné reakci, potažmo výměně energie.
Hydraulický systém poháněný tekutinou s nulovou viskozitou by byl schopen přenášet hydrostatickou energii bez jakéhokoli vlnění kapaliny, tření či jiných ztrát, ke kterým jinak při tečení dochází. To znamená, že by bylo možné nechat protéct čtvrtcoulovou hadicí doslova tisíce litrů za minutu, a to s nulovým protitlakem. Nedávno došlo ke zveřejnění informace, že v rámci málo obvyklé mezipodnikové spolupráce, na které se vedle společností Eaton, Parker a Bosch Rexroth podílela také CIA, byl zhotoven první prototyp hydraulického systému se supratekutinou.
Tento hydraulický systém je ponořen do největší podchlazovací nádrže na světě s kapalným dusíkem. Dosavadní testy zatím potvrdily dosažení průtoku 100 l/min skrz nanotrubičku o vnitřním průměru 1 mm vyrobenou ze syntetického diamantu, přičemž nebyl naměřen žádný tlakový rozdíl, který by souvisel s tečením. Další výhodou, kterou v kapalném dusíku ponořený hydraulický systém skýtá, je možnost použití supravodivých elektromotorů.
O tuto technologii již projevila zájem NASA, která by byla schopna dosáhnout na své Mezinárodní vesmírné stanici teplot blížících se absolutní nule snadněji než na Zemi. Kdo ví, možná bude další robotické rameno "Canadarm” poháněno podchlazeným supratekutým heliem!
zdroj: hydraulicspneumatics.com