Podobné články
Seriál: Zvyšování bezpečnosti v PNEUMATICE -1. díl
Seriál: Zvyšování bezpečnosti pneumatických systémů -2. díl
12.09. 2013by Admin E-konstruktérAby konstruktéři pneumatických systémů vyhověli současným normám, musejí brát v potaz také odvzdušnovací ventily a brzdnou dobu pneumatických pohonů v daném zařízení.
Druhá obava spočívá v tom, že v případě nesprávného fungování jednoho z těchto prvků dojde k prodloužení doby odvzdušnění. Toto prodloužení není v žádné normě specifikováno. Nejblíže se této problematice věnuje norma OSHA 1910.117 o mechanických lisech. Zavedena byla již v roce 1972, kdy byl pro provoz brzdové spojky požadován dvojitý ventil z důvodu nebezpečné povahy těchto strojů. V normě 1910.217(b)(7)(xi) je pak výslovně uvedeno: „Ovládání strojů s pneumatickými třecími spojkami musí být provedeno tak, aby bylo v případě poruchy řídícího mechanismu zabráněno významnému prodloužení běžné doby brzdění a zároveň dokáže zabránit dalšímu provozu pokud k jeho selhání dojde." Z tohoto důvodu není běžné, aby výrobci zdvojených ventilů zveřejňovali tabulky a uváděli v nich hodnoty, jak dlouho vypuštění trvá. Praxe je taková, že uvádějí buď dva časy nezbytné pro odvzdušnění při poruše (v případě poruchy některého z vnitřních prvků) nebo čas v případě uskutečnění nejhoršího možného scénáře.
V neposlední řadě bychom měli věnovat pozornost tomu, abychom zajistili, že případné překážky při vypouštění vzduchu neohrozí bezpečnost ani dobu potřebnou pro vypuštění. To se může týkat dalších redukčních ventilů nebo ventilů s pomalým náběhem tlaku, filtrů. Regulátory a filtry by měly být instalované před bezpečnostním odvzdušňovacím ventilem a škrtící ventily by měly s integrovaným zpětným ventilem, aby odtoku nestálo nic v cestě. Odvzdušňovací ventily by pak měly buď vypouštět vzduch nebo zajišťovat volný zpětný tok směrem k bezpečnostnímu ventilu. Všem ventilům, které by mohly případně blokovat vzduch při vypouštění, musí být během procesu hodnocení rizik věnována náležitá pozornost.
Pokud je na stroji použitý ventil s pomalým náběhem tlaku nebo je zabudovaný do vypouštěcího ventilu, musí být obsluhující personál důkladně seznámen s funkcí pomalého náběhu tlaku ve vztahu k funkci vypouštění. Ventil 2/2 s pomalým náběhem tlaku umožňuje, aby vzduch proudil malým průtokem by-pasem do té doby, než se v systému vytvoří dostatečný tlak a dojde k plnému otevření ventilu. Při vypouštění však ventil umožní zpětné proudění vzduchu, dokud nebude dosaženo předem nastavené hodnoty – pak se ventil zavře a zbývající tlak vstupního proudu musí být vypuštěn by-pasem. Při použití 3/2 ventilu s pomalým náběhem tlaku bude zajištěno, že vzduch bude vypouštěn buď skrz samotný ventil s pomalým náběhem nebo v případě jeho poruchy pomocí bezpečnostní funkce pro odvzdušnění.
Pokud je pomalý náběh tlaku integrován v bezpečnostním vypouštěcím ventilu, může v případě poruchy dojít k významnému prodloužení doby pro vypuštění v závislosti na vnitřním provedení a závažnosti poruchy. Při navrhování konstrukčního provedení bezpečnostního pneumatického odvzdušňovacího systému je zapotřebí se seznámit s veškerými materiály vydanými výrobcem a umět použít vědomosti v nich obsažené.
Dřívější způsoby navrhování pneumatických systémů vycházely jednoduše z maximálního požadavku systému na proudění vzduchu. Dostačující bylo, pokud jste znali požadavky na objem a průtokovou rychlost. Dnešní konstrukční návrhy již musejí brát v potaz hodnocení rizik a počítat nejen s požadavky na přívod vzduchu, ale kvůli bezpečnosti celého systému také na jeho vypouštění. Reakční doba a rychlost průtoku jsou přitom klíčové a návrhy mohou počítat s případným využitím bezpečnostních zařízení vyšší úrovně. Je nezbytně nutné mít dobrou znalost o tom, jak se projevují známé poruchy konkrétních zařízení a o jejich dopadech na bezpečnost celého systému.