TOPlist
facebook google+ linkedin youtube
header-print
Sekce

Novinky

Pět typů výrobních procesů

26.10. 2015by Admin E-konstruktér

Je možná překvapující, že mnoho techniků s velkým talentem a hlubokými zkušenostmi má problém zodpovědět otázky týkající se typu nebo typů výrobního prostředí v jejich společnosti.

Většina společností využívá při výrobě jediného produktu více než jedno ztěchto prostředí. Určitě to platí vzhledem ksoučasnému využívání dodavatelské základny, oproti historické praxi vertikálně integrovaných společností. Vertikálně integrované společnosti často využívaly všech pět prostředí.

Tady je bližší pohled na oněch pět prostředí:

Repetitivní

Tuto kategorii je s určitými výjimkami možné nejlépe popsat jako prostředí s dedikovanými výrobními linkami, které non-stop produkují stejný artikl, případně jejich úzce provázanou skupinu. Rozdíly ve spotřebitelské poptávce jsou modulovány zrychlením nebo snížením rychlosti operace. Nastavování nebo změna provozu probíhá jen zřídka. Pokud maximální rychlost linky nedokáže uspokojit poptávku, přidá se druhá linka. Pokud není poptávka pro dedikovanou druhou linku dostatečně vysoká, použije se kjejímu uspokojení druhá linka pracující vdiskrétním režimu, která produkuje i jiné výrobky.

Diskrétní

Toto prostředí je velmi rozmanité. Zahrnuje celý rozsah od občasného nastavování a změny až po časté nastavování a změnu provozu. Vyráběné produkty mohou být podobné nebo velmi odlišné. Čím nepodobnější si výrobky jsou, tím delší je neproduktivní doba nastavování a demontáže.

Výrobní středisko

Výrobní střediska zřídka mají výrobní linky, mají výrobní oblasti. Oblast může kompletovat jednu verzi výrobku, desítku verzí, nebo dokonce několik desítek verzí. Pokud vzroste poptávka, provoz se změní na diskrétní linku a vybrané manuální operace se nahradí automatizovaným zařízením.

Tato tři prostředí dohromady představují kontinuum pro mechanické, elektromechanické, elektronické a softwarově ovládané hardwarové výrobky. Na jednom konci je výroba nepřetržitá. Na druhém konci je výrazně periodická. Konstruktéři na konci snepřetržitou výrobou musí být zběhlí nejen vnavrhování produktů, ale také vnávrhu technologického zařízení. Čím repetitivnější je výroba, stím větší pravděpodobností budou prostředí dominovat automatizovaná zařízení. Pracovníci výroby se jen zřídka dotýkají vlastního výrobku, jejich rolí je dohlížet na zařízení a zajistit jeho správné fungování.

Konstruktéři na diskrétním konci, přičemž výrobní středisko je krajním případem diskrétní výroby, musí být zběhlí vnávrhu produktů a vědět, kdy místo manuální práce zapojit do výroby technologické zařízení. Konstruktéři vprostředí výrobních středisek obvykle nedokáží odůvodnit nasazení automatizovaného výrobního zařízení a musí být odborníci na rozdělení návrhu tak, aby byla zajištěna ekonomická výroba nebo nákup jednotlivých součástí a podsestav. Musí být také odborníci vporozumění tomu, jak může být jejich návrh realizován při ruční montáži.

Zbývající dvě prostředí jsou vmnohém podobná právě popsaným. Primárním rozdílem je, že vědci a chemičtí inženýři obvykle „navrhují" daný produkt a technologické zařízení je vrukou inženýrů zběhlých vrepetitivním a/nebo diskrétním návrhu. Produkt je obvykle popsán recepturou a soupisem materiálu.

Proces (nepřetržitý)

Tyto provozy jsou podobné repetitivnímu prostředí, běží non-stop po celou dobu. Primární rozdíl spočívá vtom, že výrobními materiály jsou plyny, kapaliny, prášky nebo suspenze. Vněkterých případech, například při těžbě nerostů, se může jednat o zrnité nebo hrudovité materiály. Aspekty návrhu jsou podobné, jen obory sloužící kvytvoření finálního výrobku a výrobního procesu jsou různorodější.

Proces (dávkový)

Provozy s dávkovými procesy jsou podobné diskrétnímu prostředí a výrobnímu středisku. Někdy stačí kuspokojení poptávky jediná dávka. Někdy je potřeba několik dávek. Technologické zařízení se pak vyčistí a začne se sdalším produktem. Vněkterých případech mohou být dávkové procesy ve své podstatě nepřetržité a produkovat jednu dávku stejného produktu za druhou. To je běžné, když není možné zajistit přísně normované složení surovin. Každou dávku je tak nutné analyzovat a provést několik změn vpůvodní receptuře, aby vznikl finální produkt vyhovující specifikacím. Návrhové aspekty jsou opět podobné, jen obory jsou rozmanitější.

 

zdroj: machinedesign.com
hodnocení

Diskuze

Newsletter

Chcete dostávat novinky emailem?