Kdy používat kabely s ochranou?
21.06. 2014by Admin E-konstruktér
Když přenášíte data nebo energii v nepříznivých prostředích, je zajištění ochrany vašich kabelů zásadní pro bezpečný a spolehlivý provoz. Toto je situace, kdy na řadu přicházejí kabely s ochranou. Používají se především v průmyslových aplikacích, často v kabelových lávkách a kabelovodech. Často se naopak nepoužívají v aplikacích, kde dochází k ohybům. Ačkoli by je bylo možné použít z hlediska přítomnosti ochranné výztuhy, propojovací kabel by vytvořil slabé spojení. K vyřešení tohoto byste uvnitř měli použít spíše buď vysoce ohebný kabel, nebo jednotlivé vodiče.
Pancéřované kabely mají určitý druh
kovového pláště, který představuje první ochrannou vrstvu.
Obvykle ji tvoří souvislá nebo dělená a provázaná vrstva
hliníku či nerezové oceli, nebo může být kabel krytý hladkou
či vlnitou kovovou páskou. Podle společnosti Mencom, která
používá konstrukci z nerezové oceli, pancéřování chrání
uvnitř umístěný kabel před možným poškozením vlhkostí při
vysokotlakém omývání, před čistidly a extrémními
teplotami.
Na rozdíl od stínění kabelu, které často tvoří
splétaná drátěná struktura nebo ovinovací fólie, je pancéřová
ochrana ovinuta kolem kabelu tak, že vypadá jako zakroucená šňůra
či souvislá vrstva vlnitého materiálu.
Materiály pláště – například silikonv bužírce, termoplastický elastomer nebo PVC – dále chrání kabel před agresivními chemikáliemi, olejem a slunečním zářením, ale rovněž zamezují fyzickému poškození v důsledku případných opakovaných nárazů, otěru zatíženými součástmi a dopadem strusky při svařování. Většina materiálů používaných na pláště kabelů je navíc samozhášecích.
Pancéřovaný kabel neboli kabel BX vyvinuli poprvé počátkem 20. století pánové Edwin Greenfield a Gus Johnson. Použili v něm ohebný ocelový kryt, nicméně dnes se používají spíše ohebná hliníková trubková vedení. Kabely s kovovým oplátováním jsou obvykle kabely s dělenou provázanou strukturou z galvanizované oceli nebo hliníku. A pancéřované kabely některých společností, jako je např. Mencom, používají splétanou flexibilní konstrukci z nerezové oceli.
Velký rozdíl mezi těmito třemi konstrukcemi je ve způsobu jejich ukostření. Kabely BX jsou obvykle ukostřeny prostřednictvím pouzdra kabelu; to je také důvod, proč musejí být kabely BX většinou zalité. Pancéřované kabely se rovněž ukostřují prostřednictvím pouzdra, ale v některých částech mohou být nezakryté, aniž by tím docházelo k ukostření systému. Pancéřované kabely s kovovým oplátováním, jako například kabely používané v průmyslových prostředích, jsou vybaveny kostřicím vodičem – obvykle žíhaným neizolovaným měděným drátem – uvnitř svazku vodičů. To umožňuje jejich využití v otevřených částech rozvodných systémů, jako například vedení továrnami a závody v kabelovodech a kabelových lávkách a držácích.
Pancéřované kabely musejí mimo plnění jiných požadavků mít stupeň krytí IP 67 a být certifikovány podle norem UL a NEC.
zdroj: designworldonline.com