Jak zelená jsou ve skutečnosti elektroauta?
27.08. 2015by Admin E-konstruktérElektrický náboj lze dnes v podstatě vytvářet již napsáním pouhého článku o elektroautech. Téma elektromobilů totiž přitahuje mnoho lidí s vyhraněnými názory. Pro jedny z nich jsou elektromobily ztělesněním zla pocházejícího od národních vlád a z volného trhu.
Z opačné strany můžete slýchat názory, že elektromobily jsou spásou pro lidstvo, potažmo celou naši planetu.
Nedávný výzkum dopadu elektromobilů na životní prostředí a spotřebu energie však zjistil, že skutečnost je (jaké překvapení) poněkud spletitější, než si jsou zastánci extrémních názorů ochotni připustit.
Pokud se omezíme na „ryzí" bateriové elektrické vozidlo (BEV) — tj. takové, které je závislé výhradně na napájení z elektrické sítě, Mezinárodní energetická agentura (IEA) odahduje, že celosvětový počet takovýchto vozidel vzrostl ze 180 000 kusů ze sklonku roku 2012 během dvou let na 665 000, přičemž největší podíl na trhu přísluší USA s 39 %. Prodej bateriových elektrických vozidel strmě stoupá: zatímco v roce 2011 se jich prodalo 45 000, za rok 2014 to bylo již více než 300 000 kusů.
Prodej elektromobilů se na celkové prodejnosti aut podílí více než jedním procentem již v USA, Norsku, Švédsku a Nizozemí. Automobil přitom není jediným dopravním prostředkem, který využívá elektropohon. Podle Mezinárodní energetické agentury byl celosvětový počet elektrických autobusů 46 000, elektrických dvoukolek pak bylo po celém světě neuvěřitelných 235 miliónů.
Diskuze o „zelenosti" těchto technologií se většinou omezují jen na emise výfukových zplodin. Abychom mohli posoudit emise související s celým životním cyklem jednoho vozidla, musíme se zaměřit na více než jen emise vzniklé jeho provozem.
Elektromobily jsou pro životní prostředí prospěšné tím, že neprodukují žádné výfukové zplodiny (což je ostatně poněkud paradoxní výraz, uvážíme-li, že elektromobily žádný výfuk nemají). Provoz vozidel s nulovými emisemi je obzvláště ceněný v městském prostředí.
Kritici ovšem upozorňují, že elektřina, kterou elektromobily spotřebovávají, musí být beztak nějakým způsobem vyrobena, takže údaje o nulových emisích jsou zavádějící v tom, že se neberou v potaz zplodiny, které se vytvoří při výrobě elektřiny.
Oba argumenty mají své opodstatnění. Studie, kterou provedl Massechusettský technologický institut, vyplývá, že v důsledku znečištění vzduchu v USA ročně zemře na 200 000 osob, přičemž 53 000 těchto úmrtí lze připsat dopravě a 52 000 výrobě elektrické energie. Ze studie dále vyplývá, že nebezpečí je lokální, to znamená, že nejvíce jsou ohroženi lidé, kteří žijí nebo pracují v oblastech s vysokými emisemi nebo v jejich blízkosti.
Národní akademie věd USA zveřejnila před nedávnem studii provedenou týmem z Minnesotské university, která významně přináší nová zjištění o tom, jaký dopad mají v USA lehká užitková vozidla na kvalitu vzduchu. Skupina pod vedením Christophera W. Tessuma, výzkumného pracovníka zabývajícího se biosystémy, porovnávala 10 alternativ tradičních benzinových automobilů, včetně hybridů, naftových vozidel, vozidel na stlačený zemní plyn (CNG) a vozidel jezdících na celulózový nebo kukuřičný etanol. Výzkumníci také zkoumali dopad bateriových elektrických vozidel na životní prostředí v závislosti na tom, odkud elektrická energie, která je pohání, pochází, tedy z uhlí, zemního plynu, běžné směsi pro výrobu elektřiny používané v USA a několika dalších obnovitelných zdrojů (vítr, voda a sluneční energie).
Tessum spočítal, jaký dopad na zdraví mají emise z těchto 11 druhů (tj. benzinových aut + 10 alternativ) osobních automobilů. Vzhledem k tomu, že se jednalo o analýzu životního cyklu, byly počítány jak emise vzniklé při výrobě, tak provozu (spotřeba) a byly zkoumány zdravotní dopady přízemního ozonu (O3) a pevných prachových částic (PM2,5).
Výzkum potvrdil, že dopad elektromobilu je skutečně dán tím, jak se vyrábí energie, kterou využívá. U vozidel poháněných energií získanou z uhlí, kukuřičného etanolu nebo elektřiny ze sítě stoupá nepříznivý dopad na ovzduší ve srovnání s tradičním benzinem o 80 % a více. Naopak při využívání zemního plynu nebo obnovitelných zdrojů dochází ke snížení nepříznivého dopadu na ovzduší o 50% a více.
Z těchto výsledků vyplývá nesporný přínos elektromobilů pro životní prostředí a zdraví jednotlivců v případech, že bude využita taková tvorba elektrické energie, při které dochází k nízké produkci emisí. Studie dále rovněž potvrzuje zdravotní prospěch plynoucí z dlouhodobého přechodu z využívání elektřiny tvořené spalováním uhlí na výrobu elektřiny ze zemního plynu a obnovitelných zdrojů.
Baterie používané v elektromobilech přitom však mají také dopad na životní prostředí, čímž se liší od svých protějšků s motory s vnitřním spalováním. V dalším článku se zaměříme na tyto dopady, a jak budou tyto baterie pravděpodobně ovlivněny postupující technologickou inovací.
zdroj: designnews.com
BOURÁNÍ MÝTŮ KOLEM PŘEDPĚTÍ ŠROUBŮ
PEVNOST A TUHOST – JAKÝ JE MEZI NIMI ROZDÍL?
JAK ROZUMĚT TVRDOSTI KOVŮ