Podobné články
Bláznivé patenty
Co je vlastně konstruování?
13.01. 2014by Admin E-konstruktérEinstein kdysi řekl: „Vědci zkoumají to, co již existuje. Konstruktéři vytvářejí to, co ještě nikdy nebylo.“
Konstruování je těžké přesně definovat, protože pokrývá široké spektrum oblastí. Vše, co vytvořil člověk, je vlastně určitou formou konstruování. V širším slova smyslu lze říci, že konstruování je součástí lidského pokolení již od pradávna, člověk se vždy snažil přetvořit věci kolem sebe tak, aby lépe vyhovovaly jeho potřebám a touhám. Oheň může být rozděláván pro zahřátí v zájmu přežití za extrémně nízkých teplot, nebo se může jednat o pouhou preferenci, protože někomu zkrátka vyhovuje teplejší prostředí. Obstarání si prostředků k lovu ryb spočívá ve vytvoření háčku, oštěpu nebo pasti.
Někdy je nezbytné pokusy opakovat. Dochází k nezdarům a procesem učení se člověk nakonec dopracuje k funkčnímu řešení. „Umění" konstruování spočívá ve vysoké odborné úrovni, kdy konstruktér uvažuje o mnoha řešeních, aby nakonec přišel s tím „nejlepším" řešením, které bylo zároveň ovlivněno rozličnými omezeními, přičemž tím nejhůře překonatelným omezením často bývají náklady.
Ale abychom se vrátili k Einsteinově myšlence. Přírodní věda pomáhá lidem již po dlouhá staletí chápat i vysvětlovat, jak věci kolem nás fungují. Základním principem přírodní vědy je její schopnost dokázat, jak se věci ve skutečnosti mají. Dílo „Systém logiky", spis vypracovaný Johnem Stuartem Millem, popisuje způsoby, jakými mohou být různé vlastnosti a funkční mechanismy empiricky vysvětleny. To je základem celého moderního konstruování. Abychom vytvořili něco funkčního, musíme disponovat ověřenými a opakujícími se vlastnostmi, plmna nichž můžeme dále stavět a vytvářet nové věci.
Jisté sdružení profesionálních konstruktérů definuje konstruktérství jako „Kreativní využití vědy v zájmu vývoje strojů a systémů..." Konstrukční postupy, lhostejno v jakém oboru, jsou vždy jedinečným tvůrčím procesem. Pro to, aby splnily stanovené cíle, musí být prováděn strategický výběr jednotlivých komponent společně s analýzou výkonu.
Konstrukční řešení pak lze definovat jako „upřesnění předmětu (nebo procesu) při kterém je zohledněno jak zadání, tak jednotlivá úskalí." Z hlediska provedení se jedná především o estetické kvality navrhovaného předmětu. Pokud chápeme design jako jistou nadstavbu konstruktérství, dlužno dodat, že konstruktérství na druhou stranu využívá vědeckých poznatků právě při tvorbě řešení. Projekční návrhy budov nebo automobilů často posuzujeme z hlediska jejich estetických kvalit. Dokonce i v konstruování např. visutého mostu může jeho projektant dosáhnout ve svém návrhu takové krásy, která povyšuje konstruktérství až na úroveň umění.
Hranice mezi designovým provedením a konstruktérstvím může tedy poněkud splývat. Obecně lze říci, že design má plnit primárně estetickou úlohu, zatímco konstruktérství úlohu funkční, přičemž oba tyto aspekty jsou schopny dosáhnout umělecké úrovně, a také se to bezpochyby děje.