Podobné články
Tvůrčí řešení konstrukčních úkolů
Budoucnost řídících systémů
07.07. 2013by Jakub KratinaZajímavá úvaha programátora Steve Meyer nad vývojem PLC systémů a pohled z USA. Zajímavé srovnání s Evropou :)
Ve světě řídících systémů je tradiční platformou PLC (programovatelný logický automat). Tento systém byl původně jen vedlejším produktem po desetiletí fungujícího automatu fungujícímu na reléové logice. Principy jeho fungování byly prosté, vše se skládalo z ON/OFF (vypnuto/zapnuto) kontaktů, ale s nástupem elektronické platformy, která řešila logiku ve vyšších rychlostech a komplexněji, jste si mohli rázem vcelku snadno poskládat velké množství důmyslných systémů. Skutečnou motivací je v tomto případě použití jednotného jazyka pro sdělení o průběhu operací, který by vyhovoval pracovníkům technického zabezpečení. Vzhledem k tomu, že techničtí pracovníciv továrnách zpravidla znali žebříkovou logiku, bylo o programovacím jazyku pro PLC vlastně předem rozhodnuto.
Ne, že by snad nebyly vyzkoušeny i další možnosti. Kromě Booleanu se uvažovalo také o dalších variantách, které byly zkoušeny z důvodu rozmanitého množství řešení navrhovaných konkurujícími si dodavateli. Některá z úplně prvních „péelcéček" fungovala na velice exotických variantách, kde běžel softwarový program striktně řádku po řádce, což bylo součástí strategie ovládacího systému s cílem zajistit precizní a opakovaná provedení. Větší systémy s tisíci binárních kódů jednoduše spoléhaly na centralizované provedení a řídící systém se zaměřoval na zvýšení rychlosti při správě chodu systému. Rychlost doby provádění operací se běžně počítala na tisícovky řádků kódu za nanosekundu.
Kam to může vše pokračovat, když cena chipu s FPGA logikou klesla na půl dolaru a licence OEM editor od jednoho z předních dodavatelů žebříkových editorů vás přijde na pět dolarů za kus? Není snadné zorientovat se na trhu v nabídce technicky propracovaných řešení, když si můžete vybírat z dvaceti až třiceti značek vyspělých produktů. Je to o to těžší, když se jejich ceny pohybují mezi 300 až 3000 USD, a to za produkty, které se dají označit za totožné. Pokud se domněnky o komoditních produktech nemýlí, k čemu pak toto vše spěje?
Při hodnocení řídících systémů není zpravidla hlavní nákladovou položkou procesor, nýbrž binární systém. U některých provedení se specifickými nároky na binární systém, jako je platinový RTD snímač nebo zvláštní slitinové články, se zkrátka nelze zvýšeným nákladům vyhnout. V takových případech je cena až druhotná a vítězem se stává ten dodavatel, jenž dokáže nabídnout nejlepší produkt. S ohledem na univerzální binární produkt, diskrétní vstupy a výstupy pro AC/DC proud, bude nejefektivnější vybrat si produkt s nejlepším poměrem ceny a HD, tedy nejvyšší hustotou záznamu dat. Pokud jsou tedy vaše systémové požadavky spíše jednoduché, náklady na pořízení samotného hardwaru budou tím nejvýznamnějším kritériem při stanovování celkových nákladů na pořízení. V případech, kdy jsou požadavky na binární systém náročnější, bude klíčovým aspektem pozorné seznámení se s konkrétními speciálními součástkami.
Vzhledem k tendenci trhu směřovat k co nejnižší ceně nám technologická křivka u řídících systémů naznačuje, že nás do budoucna čekají nesnadné časy. Doufejme, že nakonec převládne „neviditelná ruka trhu" a světlo světa spatří nová úchvatná řešení řídících systémů.
Zdroj: www.designworldonline.com